SARACIA

VRH "A"

27. března 2006 přišel na svět dlouho očekávaný - VRH "A" - Bazyrah Ranua & Chinua Rey of Cartouche!!!!!

Zyrunka porodila 8 krásných štěňátek - 4 kluky a 4 holčičky. Pouze jedna fenečeka je nestandardní a jeden pejsek má zálomek na ocase. Informace o rodičích: zde.

Všechna štěňátka již mají své nové majitele, zde je pár slov na rozloučenou !

Fotogalerie:
První fotky	První týden	Druhý týden	Třetí týden	Čtvrtý týden	Pátý týden
Šestý týden	Sedmý týden	Osmý týden	Devátý týden	Sraz 11. 11. 2006	Sraz 3.5. 2008


ARIP RAPID	ARISTO STOUT	ASANI SNUG	ARRIA RIANT


AYRA GRACE	ANGIE GINGER	ANUK UNIQUE	ARISTA STAR

RODOKMEN

CARTOUCHE Chinua Rey

* 08. Srpen 2003

MACUMAZAHN Tragicaly Hip

ANKC S1588072

* 27. Leden 1996

RIJSTONE Diesel N Dust

ANKC V1331131

*13. Prosinec 1992

MARSABIT M'Fumo

ANKC W1076430

CASTLERHODE Cher

ANKC V1102618

MACUMAZAHN Class Action

*06. Říjen 1991

KAI-RIDGE'S Sundance Kid

AKC HD749896

GROBERSPALS Nyssa

ANKC188044

Nyaka Yoti of Cartouche

KIMANI'S Heir to the Throne

AKC HM46541009

*21. Duben 1993

Bandit of Blauvelt

KIMANI'S Changamire Jazz

AKC HD829651

CARTOUCHE Unyana

SHANGARA Sabhuku

KUSA BK003427

CARTOUCHE Samantha

KUSA BF036274

Bazyrah Ranua

ČLP/RR/2861/05

*19. Červen 2003

Cheyenne of Ka-Ul-Li´s Ridges

ÖHZB RhR 288

*28. Duben 1997

Kwetu´s Xoxa in Denmark

AKC HM393145/03

*15. Únor 1992

Rusteau of Kwetu

AKC HD706097

Kwetu´s Belmont Lady

AKC HD428321

Ctoret Beni´s Ridges

ISBR 70065

*03. Listopad 1994

Mushana Mercury

ZKC 6650

Artemis Beni´s Ridges

ISBR 60743

Miss Maira Ropotamo

CMKU/RR/1456/99

* 03. Srpen 1999

Farawel Ropotamo

CsHPK/109/93/96

*02. Srpen 1993

Affirmed Ropotamo

CsHPK/5/89/92

Torhusets Peacock Rose

DKK19580/89

Hennessy Ropotamo

CMKU/RR/205/94/97

*02. Září 1994

Simba of Bo Kama

NHSB 1867733

Merigal´s Elanda

SHSB 418811

Moje rozloučení se štěňátky

Naše první štěňátka přišla na svět 27. 3. 2006. Narodilo se 8 malých miminek, 4 kluci a 4 holčičky. Snažili jsme se od začátku vychovávat je s láskou a poskytnout jim maximální možnou péči. S Jardou jsme si brali dovolenou a různě jsme se u štěňátek střídali. Vždy byla 24 hodin denně pod naším dohledem. Však my si také nemohli nechat ujít něco takového krásného. Pozorovat je bylo lepší, než dívat se na televizi. Jak štěňátka rostla, jak se chovala. Každé bylo něčím zvláštní, něčím jiné. Naše štěňátka vyrůstala ve smečce spolu s maminkou Zyrunkou, ještě s velkou tetou Sárou a malou Meginkou. A nesmíme zapomenout na kocoura Matýska, jak ten s nimi dokázal řádit. Štěňátka prošla skvělou socializací, díky našim dospělým pejskům, kocourovi, dětem sousedů, návštěvám apod. Jak byla větší a venku bylo tepleji, trávila s námi spousta času na zahradě. Doma jsme štěňátkům obětovali celý obývací pokoj, takže jsme s nimi byli opravdu pořád. Podnikali jsme i krátké výlety autem, kdy jsme jezdili k mým rodičům na zahradu, to se jim opravdu líbilo. Hned jak to šlo, jsme je začali učit čistotnosti a byli jsme překvapeni, jak se rychle naučili "říkat si", že chtějí ven. Byli úžasně vnímaví, chytří, milí. Kamarádi nás varovali, jak nám všechno taková banda štěňátek zničí a já musím čestně prohlásit, že nám nezničili vůbec nic. Jejich řádění se nepodepsalo ani na domku, ani na naší zahrádce.

A nyní k jednotlivým pejskům:

Ria (červená) byla od malička největší zlobidlo, největší rošťanda. Vždy byla všude první, všichni o ní hned věděli. Takový živel to byl s velkým sebevědomím. Ayra (žlutá), Angie (růžová) a Sára (bílá) - to byly spíše klidnější holčičky, člověk o nich ani mnohdy nevěděl. Ayra byla od malička velice kontaktní k lidem. Držela se nás, ať jsme se pohli, kam jsme se pohli. Angie byla zase takový samorost. Dokázala už jako malá prozkoumat úplně sama celou zahradu a vůbec jí nezajímalo, zda jsme pořád někde na zahradě. Občas se její cesty za dobrodružstvím změnili v paniku páníčků a velké hledání malé Angie. Sára byla ze všech nejnohatější a také velice klidná. Takový individualista. Neměla ráda, když ji sourozenci rušili při spánku, to jim pak ošklivě nadávala. A jak si s nimi ale zase uměla hrát. Dávala ráda a často všem najevo, že ona je ta nejlepší.

Baccio (tmavě modrý) byl takový něžňoučký. Rád se mazlil, rád se tulil. Nejraději měl, když měl páníčky pro sebe. Občas trošku kňučel, když nebylo po jeho, ale jinak to byl velký kamarád a hodný pejsek. Jako první se naučil chodit čůrat na plínku, to přikládám jeho nesmírné inteligenci. Maxim (světle modrý), to byl můj miláček. Velice vnímavý pejsek s velkým srdíčkem. Vždy věděl, čím páníčky potěšit. A když se náhodou vyčůral mimo plínku, uměl to dokonale maskovat, že to byl přece někdo úplně jiný. Jinak to byl velice hodný, milý a klidný pejsek. Rony (zelený), to byl živel, trošku takové dvojče Rii. Však co se ti dva spolu navyváděli. To byla panečku dvojka. Byla s nimi velká legrace, člověk se opravdu nikdy nenudil. Rony byl takovým objevovatelem zajímavých věcí. Tu objevil koště, tu nějaký hadr. Objevenou věc pak přitáhl mezi sourozence a s tou pak řádili všichni. Leon, pejsek, který u mamimnky Zyry nakonec zůstal, to byl takový šoumen. Pan sympaťák, jak říkali někteří. Když spinkal, věděli o tom všichni okolo, protože jeho chrápání nemohl nikdo neslyšet. Kam přišel, tam bylo najednou veselo. Brala jsem si ho sebou chvíli i do práce. Všude se mu líbilo. Ničeho se nebál, nic neřešil. Největší jedlík ze všech. Jídlo a pořádný spánek, na to si potrpěl od malička.

Všechna naše štěňátka byla něčím úžasná, jedinečná. Kdybych si měla vybrat, dlouho bych vybírala. Asi bych vůbec nevěděla. Každý měl něco do sebe. Nikdy na tuhle dobu nezapomenu, protože ty dva měsíce, které jsme se štěňátky zažili, pro nás byly jistě ty nejkrásnější, co jsme zatím mohli v soužití s pejsky poznat. Okamžiky s nimi strávené byly tak krásné a nenahraditelné, že se to nedá ani slovy popsat. Ani fotky nenahradí to, jaké to bylo. Alespoň máme ale nějaké vzpomínky, ty nikdy z našich srdíček nevyhasnou.